Projekt a projektant(i) - díl I.

Projektant č. 1

V období, kdy jsem se začal zajímat o to, jaký dům bychom vlastně chtěli, prošel jsem jako mnoho jiných zájemců o stavbu i spousty katalogů a nakonec bylo jasné, že budeme chtít individuální projekt. Přeci jenom v každém katalogovém domku bylo těch kompromisů hodně a ne každý se dal umístit i na náš pozemek. Jak víte z předchozího článku, toto jsme již vyřešili tím, že jsme již dříve domluvili na zpracování architektonické studie. Tím bylo tedy zřejmé, že budeme mít individuální projekt. Sehnat ale projektanta, který ze studie vypracuje projekt rodinného domu, tak aby byly současně zachovány aspekty kvality a byl nízkoenergetický, s čímž by dotyčný měl mít alespoň nějakou zkušenost a současně byl alespoň v okolí Hradce Králové, byl problém. Známí nám bohužel v tomto směru moc nepomohli, takže nezbylo nic jiného, než-li prosurfovat web a někoho najít. Nakonec jsem s několika architekty jednal, ale pouze jediný z nich byl tehdy alespoň "políbený" tím, že něco věděl o nízkoenergetických domec. Svůj dům si prý nízkoenergetický také navrhl. U něj doma jsme si povídali o rekuperaci, stínění, izolacích, vytápění, konstrukcích atd. Nakonec jsme se domluvili na tom, že nám vypracuje projekt pro stavební ohlášení. Bohužel v té době, jsem vůbec nevěděl, co vlastně v praxi znamená termín "projekt pro stavební ohlášení".

Doporučení

Po zkušenostech doporučuju při požadavku na projekt nízkoenergetického či pasivního domu obrátit se na projektanta, který vám může jasně prokázat referencemi, kolik PD a NED již projektoval a nejlépe s kontaktem na investora. Jestliže jich projektant již nějaké projektoval a je si zdravě jistý, jistě Vám reference rád poskytne. Dnes by to již mohlo být jednodušší, zkušenějších projektantů je již více.

S projektantem jsme tedy podle architektonické studie postupně řešili projekt. Našich společných sezení bylo také dost, ale práce mu šla hodně pomalu od ruky. Sice jsem byl pořád snad trochu lépe poučený laik, který profesionálovi občas svými návrhy a dotazy stěžoval život, protože jsem měl poměrně jasnou představu o výsledku, ale nějak jsme to po pár měsících dali dohromady. Bohužel až ke konci naší spolupráce jsem poznával, že celou dobu, kdy já si plánuji alespoň nízkoenergetický dům, kde je předpokladem a prakticky i nutností mít dobře navržené jednotlivé detaily, tak on jej sice se mnou projektuje, ale pouze jako projekt pro stavební ohlášení. Až teprve na závěr naší spolupráce mně naznačil, že na detaily můžu zapomenout, neboť bych musel mít i tzv. prováděcí projekt. Moje blbost, ale každý to nemůže na začátku vědět. Takže jsem skončil s projektem pro ohlášku v 5 vyhotoveních za desítky tisíc a s vědomím, že asi podle výsledného projektu a bez dobře zpracovaných detailů náš plánovaný nízkoenergetický dům zřejmě nepostavím. Mezitím také přišel na scénu projekt Zelená úsporám, kde pro novostavby se řešil pouze pasivní standard. Závěr: najmout někoho, kdo z relativně jednoduchého projektu pro ohlášku dořeší detaily a doplní je na standard pasivního domu dle programu Zelená úsporám. O tom ale opět až příště.

Konstrukce pasivního domu - dřevostavba nebo zděný dům?

V tomto článku krátce popíšu výhody a nevýhody jednotlivých konstrukčních systémů pro výstavbu pasivních domů a důvody proč jsme se nakonec rozhodli pro vápenopískovou cihlu (prozrazuji na začátku :-)). Obecné výhody jednotlivých konstrukčních systémů jsou dnes poměrně známé a každý z výrobců je pochopitelně velmi rád deklaruje na svých stránkách. Nevýhody zpravidla přiznávají pouze ti seriózní. Z pohledu investora a nikoliv výrobce, projektanta nebo stavební firmy, kteří mohou mít zkušenost pouze s určitým typem konstrukce, bych viděl jednotlivé největší výhody a nevýhody následovně:

Dřevostavby - lehké konstrukce

Pokud neuvažujeme o roubených domech, neboť jejich stěna bez izolace by musela být velmi masivní a předpokládáme spíše sendivičové konstrukce s izolací z nejčastěji přírodních materiálů, tak ty mohou být tzv. difuzně otevřené nebo difuzně uzavřené. Lze rovněž řešit i USA importovaný systém two-by-four (2x4), stavěný přímo na stavbě z masivní konstrukce, nosníků, fošen a OSB desek.

Výhody: především rychlost výstavby, dále použití převážně přírodních materiálů a známé mikroklima "dřevěného domu"

Nevýhody: nižší akumulace (lze však řešit vhodnou omítkou nebo např. vnitřní akumulační stěnou), přičemž při celoročním obývání je tento nedostatek poměrně eliminován. Jako větší nevýhodu vidím prakticky nutnost být odkázán na výstavbu celého domu profesionální firmou, která má zkušenosti s výstavbou pasivního dřevěného domu, včetně všech rozvodů, čili téměř "na klíč" a stejně tak i projektanta s touto zkušeností. Tyto zkušenosti si pochopitelně nechají zaplatit, čímž se cena dřevostavby pasivního domu dá již srovnat s cenou domu z masivní konstrukce (alespoň o přibližně stejné velikosti).

Zděné stavby- masivní konstrukce

Ono to slovo "masivní" už dnes nemusí být až tak úplně přesné, ale popořadě. Pasivní domy se u masivních konstrukcí dají postavit prakticky z čehokoliv - pálených cihel, plynosilikátových tvárnic, vápenopískových cihel, betonu, systémů ztraceného bednění např. z polystyrénových nebo štěpkocementových systémovech vylévaných betonem. Ty poměrně odlehčené materiály ale nejsou pro pasivní domy příliš vhodné, neboť je zapotřebí vyšší objemová hmotnost a akumulace.

Výhody: vyšší akumulační schopnosti, objemová hmotnost s vyšší únosností i při relativně menší tloušťce stěn (od 175 mm), možnost zateplení běžnými materiály (polystyrénem, minerální vatou atd.). U vápenopískových cihel i velmi dobré akustické vlastnosti. Velkou výhodu přikládám větší zkušeností projektantů, stavebních firem pracujících s "cihlou" a použití "obyčejného" polystyrénu k zateplení.

Nevýhody: delší výstavba oproti dřevostavbám, nicméně kdo nespěchá a nemusí mít bydlení na celý život velmi brzy, tak tento fakt neřeší. Manipulace je díky vyšší objemové hmotnosti těžší, než-li s běžnou pálenou cihlou. Při menší šířce zdiva je již v projektu nutné pečlivě plánovat i rozvody sítí. Samotnou vápenopískovou cihlu (VPC) mnoho zedníků v ruce nemělo, ale pořád je to naštěstí "jenom" cihla.

Jak jsem již v úvodu prozradil a také popsal ve výhodách, tak naše volba padla na vápenopískovou cihlu, kterou považuji za tradiční přírodní materiál s kontaktním zateplením z polystyrénu. Toto řešení je odborníky na pasivní zděné domy poměrně preferováno a máte možnost se s ním setkat na webu i v odborných publikacích již poměrně často. Při projektu domu jsme nakonec i díky požadavku statika skončili na šířce zdiva 240 mm s masivním zateplením 300 mm i kvůli Zelené úsporám, ale o tom až někdy příště. Můžete se však také setkat již se šířkou zdiva 175 mm a výrobci uvažují i o tenčích, určených pro přízemní stavby. Současně je v nabídkách výrobců vápenopískových cihel nejen dostatečný sortiment obvodového nosného zdiva, ale příček, překladů a různých tvarovek, se kterými mohou zedníci po zaučení velmi dobře pracovat a manipulovat, např. s pomocí minijeřábu. Snad jen na řezání rozvodů to budou mít řemeslníci o něco složitější, pokud nebudeme občas přizdívat.

O dalších podrobnostech k projektu zase někdy příště...:-)

Architektonická studie

Zřejmě většinu z této části jsem už zmínil v článku pod záložkou O projektu, ale přesto to trochu rozvedu. Po seznámení od našeho kamaráda Martina s jeho příbuzným, v té době studujícím architektem Jiřím Prokopcem, jsme se domluvili, že nám navrhne studii. Ale to ještě bylo v době, kdy jsme uvažovali o zcela jiném pozemku. Na studii jsme strávili nemálo času, občas jsem zajel i do Prahy na Černý most, kde jsem nad kafem seděli a rozebírali co a jak, občas něco přes Skype, apod. Nakonec jsme studii zdárně dokončili, ale to bylo ještě na jiný pozemek před 3 lety. Jenomže výsledná studie se nám natolik líbila, že když jsme nakonec získali pozemek v Bělči, už jsme věděli, že půjde dům podle výsledné studie maximálně zachovat i na našem novém pozemku. Ne vždy to ale je možné, zejména kvůli přístupu na pozemek, jeho orientaci kvůli světovým stranám, rozměrům pozemku apod. Přesto jsme se nakonec s manželkou schodli, že domeček podle studie Jirky Prokopce půjde i na nový pozemek i přes jisté kompromisy a změny umístit. Současně se musím přiznat, že se nám do zcela nového návrhu už také nechtělo. A příště o projektantech a projektu.

Realitka a jednání o smlouvě - díl II.

Jak jsem psal v prvním díle, čekali jsme a čekali na dokončení inženýrských sítí na pozemek, ale i vybudování chodníků, silnic, osvětlení a všeho nezbytného, tak aby se na pozemek dalo dojít i dojet v noci bez kodrcání se v bahně a loužích, které se samozřejmě značně protáhlo. Náš skvělý pan developer v té době samozřejmě neustále "tlačil na pilu" - kupte, kupte, na co pořád čekáte?Když už člověk vidí, že se staví, má chuť do toho jít, ale...Chcete-li opatrnost, obezřetnost nebo menší odvaha nás vedli k tomu počkat, protože rozdělaných a nedokončených staveb, od kterých investor z různých důvodů útekl, už také pár bylo i v našem okolí a jsou nedokončené dosud. A tak jsme stále čekali a čekali. Samozřejmě se dokončení protáhlo i přes ve smlouvě dohodnutý termín. Sankce ve smlouvě byly naprosto zbytečné, jak jinak. Někteří budoucí sousedé, kteří jsou více odvážliví, tak pozemek koupili a převedli bance peníze. A my jsme stále čekali až do doby, než-li vše bylo dokončeno a zkolaudováno.
Nakonec jsme se konečně dočkali. V bance jsme uskutečnili vázanou smlouvu, následovala plomba a převod peněz při zápisu do katastru. Ještě další 2 měsíce jsme se "modlili", aby banka developera z pozemku stáhla věcné břemeno, které měla vázané z důvodu jeho půjčky na vybudování sítí. Ale už konečně jsme mohli říct, máme kus vlastní země :-). Bohužel už byla téměř zima 2009 a ani jsme stejně neměli dokončený projekt. A o tom opět někdy příště...