
Realitka
Podle mého názoru, pokud Vám realitka neposkytne dostatečně kvalitní podporu, informace, právní služby, tak je to zbytečný prostředník. Samozřejmě pak vzniká problém, jak se dostat k majiteli přímo a domluvit koupi s ním. Pokud ale nechce, nezbývá vám, než-li jednat s realitkou a zaplatit tak vyšší kupní cenu na její provizi. Nám tedy jako potenciálním kupujícím realitka předložila rezervační smlouvu, na jejíž základě bychom měli zaplatit 150.000,- za rezervaci pozemku a nemít prakticky možnost to z ní dostat, pokud by prodávající z prodeje odstoupil, protože to už podle smlouvy mělo být mezi námi a prodávajícím, což je samozřejmě nemožné. Docela zajímavá smlouva. Skoro mi to připadalo, že kdyby se Franta, jako prodávající, domluvil se svým kamarádem Standou z realitky, tak mě oberou, ani bych nemrknul. Tak jsme se dohadovali, měnili atd. Pochopitelně na začátku byly pokusy realitky typu: "jedná se o naši standardní smlouvu, kterou nelze měnit", "prodávající si nepřeje změny, takže jestli nechcete...", atd. A to byla v našem případě realitka, kterou bych normálně zařadil mezi ty známější a tzv. seriozní, ale to o sobě říká každá a jde stejně jen o tu provizi.
Prodávající
Problém, ale nebyl jenom v rezervační smlouvě, ale i ve smlouvě budoucí kupní a kupní, která měla již být poté uzavřena mezi námi a prodávajícím. Jestliže bychom ani vady v těchto smlouvách neřešili na začátku, rezervace by nám podle smlouvy také propadla. A protože kupní smlouvy už jsou pouze mezi prodávajícím a kupujícím, už jsme prakticky jednali pouze s ním. Ve skutečnosti byl prodávající firma, vydávající se za developera, jejíž společníkem byl kdosi ze Spojených států, s jednateli, rozesetými po celé republice, bez pořádné kanceláře, komunikující s free-mailovou schránkou, bez vlastního webu a zřejmě ani sekretářky, čili "důvěryhodná a solidní společnost", ale ve skutečnosti "one man show". Když se k tomu přidá, že dotyčný jednatel byl typické arogantní, tlusté, plešaté macho s řetězy kolem krku, jezdící v černým medvědovi s pražskou spz (sorry Pražáci), tak byla ostražitost a trvání si na "svém" při jednáních o smlouvě prakticky nutnost. Takže jsme řešili a dohadovali (např. záruky, termíny výstavby sítí, vrácení peněz, atd. atd.). Mockrát jsem už s tím chtěl praštit a říkal jsem si, jestli nám ten pozemek stojí za to, ale pořád jsem si říkal, že přece kvůli tomu to nezabalím už na začátku. Nakonec jsme se na znění domluvili, takže jsme podepsali rezervační smlouvu. Po dalších 2 měsících, kdy už mělo dojít k podpisu smlouvy o budoucí smlouvě kupní, tak náš milý opět všechno změnil a dohodnuté jsme museli řešit téměř celé odznovu. Už jsem to nevydržel a poslal na scénu manželku, protože jinak bychom snad "náš" pozemek neměli. Nakonec to zdárně dopadlo, manželka se taky párkrát kousala do rtů, ale smlouvu jsme podepsali a čekali a čekali na výstavbu inženýrských sítí, komunikací, chodníků, atd., ale o tom někdy příště.